Sluníčková Seitlová pracuje pro Babiše. Ví to?

Tyjí z národního bohatství, státu odvádějí málo na daních a poplatcích, ale sami mají nechutně hodně peněz. A to se musí změnit. 

Zhruba takto “po soudružsku" nazírá na těžbu nerostů zelená senátorka Jitka Seitlová, která je v Senátu v žoldu lidovců. 

Seitlové vadí, že si těžební společnosti vydělají příliš mnoho peněz, proto vehementně podporuje násobné navýšení poplatku z vytěžených nerostů pro těžaře prostřednictvím vládního nařízení. Nařízení totiž Vládě umožní, narozdíl od daní, dělat si, co si zamane. A jak víme, ve Vládě sedí Andrej Babiš, který se chová podle toho, jaký desátek mu kdo odvede. 

Seitlové nestačí, že těžební firmy vyšly po sáhodlouhých jednáních vstříc státu a přistoupily na 100% navýšení poplatku, které státu přinese miliardu. Seitlová jde ještě dál. Místo, aby se věnovala závažným otázkám, které horní zákon také řeší, tedy například opuštěným důlním dílům, raději se zaměřuje na destabilizaci ekonomiky firem dalšími nesmyslnými restrikcemi. Proč a pro koho to dělá?

Seitlová koná na příkaz lidovce Mariána Jurečky, o kterém je známo, že je osvědčeným Babišovým mužem na špinavou práci. Poté, co horní zákon, který upravuje mimo jiné sazby za vytěžené nerosty pro těžební firmy, prošel bez problémů sněmovnou, zjistil Babiš, že by mohl vydírat i těžaře a požádal Jurečku, aby lidovečtí senátoři rozkopali zákon v Senátu. Použili na to právě Seitlovou, která se sice tváří jako paní Spravedlivá (a možná jí i je), ale ve skutečnosti pod záštitou své odbornosti geoložky vykonává pro lidovce, co je třeba. Otázkou je, zda senátorka ví, komu a čemu posloužila. Ukázkou je její eminentní zájem o horní zákon, kdy dokonce vážila cestu na dnešní senátní hospodářský výbor, jehož není členkou, aby mohla šeptat pokyny svým spolustraníkům. Naštěstí senátoři podpořili sněmovní pozměňovací návrhy, které firmám zajišťují alespoň nějakou stabilitu a zaměstnancům těžebních firem jistotu zaměstnání na pár let dopředu. Ale zda se takto rozumně zachová i Senát na svém hlasování 2. března, je otázkou. Pokud totiž novelu horního zákona shodí ze stolu, poputuje zpět do Sněmovny a boj o budoucnost těžebního průmyslu a jeho zaměstnanců začne nanovo.