Zelení loupežníci křičí: peníze, nebo život

Dřív to býval nějaký ten Lotrando s bambitkou, kterého se snažili chytit a zavřít. Dnes to jsou oduševněle se tvářící firmy, kterým vrchnost fandí. Přitom jde o stejné loupežníky, jen místo bambitky mávají změnou klimatu.

Rozdíl je v tom, že Lotrando sebral nebohému pocestnému všechno, co měl u sebe. Zelení loupežníci nám berou jenom trochu, ale za to každý měsíc, a chtějí pořád víc a víc. Každý Čech, i ten nejchudší, který má elektřinu, musí z každé spotřebované kilowatthodiny zaplatit 0,49 koruny do kapes solárních baronů. Další peníze jim jdou nepřímo prostřednictvím státního rozpočtu. Opět jde ale o peníze z našich kapes. Od roku 2010 už jim takhle přistálo asi 450 miliard navíc, jen na bonusech. Za to nám dodali asi 3% elektřiny. A v zimě, kdy je elektřiny potřeba nejvíc, nedodávají prakticky nic.

Vedle bonusů roste i cena elektřiny. Za posledních pět let šla nahoru asi o čtvrtinu. A bude ještě mnohem hůř. Hlavní důvody jsou přitom umělé a zelené. Ať už jsou to platby za emisní povolenky, nutné investice do přenosové soustavy kvůli obnovitelným zdrojům, nebo novinka v podobě tzv. chytrých elektroměrů, které musejí být povinně namontovány u zhruba 850 tisíc českých odběratelů. Vyjde to na desítky miliard, které samozřejmě nezaplatí firmy, ale prostřednictvím dražší elektřiny opět spotřebitelé.

Kam to všechno povede, se ukazuje třeba v Německu, které už má dnes kvůli zelenání nejdražší elektřinu v Evropě. Paradoxní je, že musí stále ve velkém využívat uhlí a ještě dlouho bude.

Do toho přichází pověstný Green Deal z dílny Ursuly von der Leyenové. Podle odhadů má tento šílený plán vyjít na 260 miliard eur ročně. V reálu to bude rozhodně ještě o dost víc. Jsem opravdu zvědavý, kde se na to v době covidu a následné ekonomické krizi vezmou peníze.

No vlastně kde, v našich kapsách samozřejmě. To už si zelení loupežníci zajistí. Stačí si přečíst, jakým způsobem mají omotanou kolem prstu zejména bruselskou vrchnost. Některé výroky jsou až neuvěřitelné. „Někteří lidé určitě řeknou, že to nejde a že těžké je už snížit emise na 40 procent. V této věci, která je důležitá pro nás pro všechny, je ale nutné být rozhodný. A doufat, že s touto rozhodností přijdeme i na způsob, jak toho dosáhnout,“ prohlásila nedávno třeba paní Genevieve Ponsová, což je vlivná unijní expertka. Nevím tedy na co. Zřejmě na fanatismus, protože říct, nevíme, jak to udělat, ale o to rozhodnější musíme být, to chce opravdu pořádnou dávku.

Nejhorší je, že nejde jen o naše peníze. Ale začíná jít doslova i o náš život. A ne kvůli změně klimatu, jakkoli ji rozhodně nijak nepopírám ani nepodceňuju, ale právě kvůli fanatikům a hlupákům typu paní Ponsové. Právě ti totiž svými zákazy a nařízeními, na které nejsme připraveni, způsobují úplně zbytečné problémy v energetice. Proto mají problémy s dodávkami i nejbohatší lokality světa, jako je Švédsko nebo americký Texas. Proto byla i Evropská unie před pár týdny blízko blackoutu.

Takže vlastně to zelení loupežníci od Lotrandů posunuli o level dál. Dejte nám své peníze, nebo přijdete o život. My si ty peníze vezmeme a možná vás svou vlastní hloupostí zabijeme jinak. V Texasu někteří lidé zemřeli. Myslíte, že to třeba paní Ponsovou mrzí? Já bych si tipl, že ji to bohužel spíše motivuje k ještě větší rozhodnosti.